Škola pro hlavu, srdce a ruce

Specifika waldorfského vyučování

Celostní přístup

Ve waldorfské škole věříme, že vzdělávání není jen získáváním znalostí. Dítě roste jako celek – rozvíjí své myšlení, citový život i schopnost jednat. Proto mluvíme o škole pro hlavu, srdce a ruce. Učíme děti přemýšlet, vnímat druhé i převádět své nápady do skutečných činů.

Třídní učitel od 1. do 9. třídy

Dlouhodobý vztah mezi dětmi a třídním učitelem je jedním z pilířů waldorfské školy. Třídní učitel provází svou třídu po většinu školní docházky, dobře poznává každé dítě, jeho silné stránky, tempo i období, kdy potřebuje větší podporu. Díky vzájemné důvěře vzniká bezpečné prostředí, ve kterém se děti mohou učit, dělat chyby i postupně přebírat odpovědnost za své učení.

Co čeká žáky v jednotlivých třídách

Každý ročník má své charakteristické téma, které děti provází napříč výukou. Poznávají ho prostřednictvím příběhů, umělecké tvorby, tradic, společných slavností i vlastních projektů. Díky tomu nevnímají jednotlivé předměty odděleně, ale učí se objevovat souvislosti mezi tím, co prožívají, tvoří a poznávají – podrobněji zde

Na čem stavíme

Antroposofie

Waldorfská pedagogika navazuje na duchovní kořeny naší kultury a snaží se o duchovní obrodu lidské společnosti na základě utváření láskyplného vztahu mezi lidmi. Do výuky přináší spirituální rozměr vycházející z křesťanství. Život ve společenství se opírá o rytmus tradičních křesťanských a dalších ročních svátků, které jsou cestou k zažívání vlastních kořenů i sebe sama. Zároveň ale poznáváním mýtických obrazů a základních rysů náboženského a filosofického myšlení jiných současných i historických kultur je v dětech rozvíjeno porozumění pro odlišné přístupy ke světu. Antroposofie není samostatným vyučovacím předmětem. Představuje inspiraci pro pedagogický přístup, který usiluje o harmonický rozvoj celé osobnosti dítěte.

Škola jako společenství

Důležitou součástí života školy je také komunita. Škola není oddělená od rodiny – rodiče jsou přirozenou součástí. Společně vytváříme prostor a podmínky, ve kterých děti zažívají spolupráci, vzájemnou důvěru i pocit, že patří do společenství. Aktivní zapojení rodičů do života třídy i školy pomáhá vytvářet prostředí, ve kterém se dětem dobře vyrůstá.

Jak probíhá výuka

Každý věk potřebuje něco jiného

Každé období dětství přináší jiná témata, jiný způsob práce i jiné výzvy. Výuka, příběhy, slavnosti, společné projekty i praktické činnosti odpovídají tomu, co děti v daném věku přirozeně potřebují pro svůj zdravý rozvoj.

Výuka v epochách

Výuka hlavních předmětů probíhá v několikatýdenních blocích, kterým říkáme epochy. Děti se po určitou dobu věnují jednomu tématu do hloubky, místo aby svou pozornost rozdělovaly mezi mnoho různých předmětů. Mají tak čas hledat souvislosti, klást otázky a porozumět učivu v širším kontextu. Epochové vyučování probíhá na základní škole od 8 do 9.50. Po velké přestávce následují kratší výukové bloky v délce 45 minut.

Umělecká výuka

Umění je přirozenou součástí každodenního učení. Kreslení, malování, hudba, zpěv, pohyb, dramatická výchova i rukodělné činnosti nejsou jen zpestřením výuky, ale cestou k hlubšímu pochopení učiva. Rozvíjejí představivost, tvořivost, soustředění i vytrvalost a pomáhají dětem vyjadřovat své myšlenky různými způsoby.

Cizí jazyky

Od první třídy se dítě pohybuje kromě své mateřštiny také ve dvou cizích jazycích. Učitelé vycházejí z poznatků, že děti jsou v tomto období ještě schopny vstřebat cizí řeč obdobně jako svou mateřštinu. V prvních letech se děti učí výhradně poslechem a nápodobou, význam jednotlivých slov a frází vychází vždy ze situace. Zápis a čtení cizojazyčných textů, stejně jako poznávání gramatických jevů přicházejí na řadu až od čtvrtého ročníku.

Bez učebnic

Místo hotových učebnic si děti vytvářejí vlastní epochové sešity. Zachycují v nich učivo pomocí textů, kreseb, schémat i vlastních poznámek. Nejde jen o zapisování informací – při tvorbě si učivo třídí, promýšlejí souvislosti a dávají mu vlastní podobu. Každý sešit se tak stává jedinečnou knihou, která odráží cestu dítěte za poznáním.

Vývojově přiměřená mediální výchova

Využíváme média by jako užitečný nástroj. Nemá-li se dítě stát ovládaným a závislým uživatelem snadno manipulovatelným mediálními algoritmy, musí dosáhnout jisté vývojové zralosti, podobně jako ji potřebujeme k řízení auta. Důležitou cestou k tomuto vědomému užívání digitálních médií je práce s klasickými médii, jakými jsou písmo a tištěný text.

Slovní hodnocení

Věříme, že hodnocení má dítě především podporovat v jeho dalším rozvoji. Proto se zaměřujeme na individuální pokrok, silné stránky i oblasti, ve kterých může dítě dále růst. Slovní hodnocení zachycuje nejen výsledky práce, ale také přístup k učení, vytrvalost, spolupráci a osobní rozvoj.

Děti nejsou srovnávány mezi sebou, ale především samy se sebou – s tím, jaký kus cesty už ušly. Rodiče díky tomu získávají ucelenější obraz o tom, co se jejich dítěti daří a v čem potřebuje podporu. Děti si zároveň budují zdravý vztah k učení, protože chápou, že chyba je přirozenou součástí poznávání a příležitostí k dalšímu růstu.