Jak konkrétně vypadá výuka v praxi

Epochová výuka v souvislostech

Například v přírodovědné epoše se žáci nevěnují chemii, biologii nebo fyzice odděleně, ale zkoumají jevy v jejich přirozených souvislostech.

V tématu „člověk a výživa“ sledují, jak funguje trávení, co se děje s živinami na úrovni buněk, jak souvisí složení stravy s energií a zdravím, a zároveň diskutují společenské a kulturní aspekty stravování.

Vlastní učební materiály

Místo práce s hotovou učebnicí si žáci vytvářejí vlastní epochové sešity.
Například při studiu anatomie si sami kreslí schémata orgánových soustav, doplňují je vlastními poznámkami a vysvětleními.

Učení skrze zkušenost

Ve fyzice nebo chemii se důraz klade na experiment.
Žáci nejprve pozorují jev – například průběh chemické reakce nebo chování světla – a teprve poté společně hledají vysvětlení.

Propojení s uměním

Součástí výuky jsou i umělecké aktivity, které pomáhají látku prožít jiným způsobem.
Například v biologii mohou žáci zachycovat rostliny kresbou, ve fyzice vyjadřovat rytmus a pohyb pomocí práce s tělem nebo hudbou.

Praktické dovednosti a realita

Výuka se neomezuje na školní lavici.
Žáci se zapojují do projektů, exkurzí nebo praktických činností – například práce se dřevem, zahradničení nebo příprava jídla.

Prezentace a sdílení

Na závěr větších celků nebo projektů žáci svou práci prezentují.
Například ročníkové práce představují veřejně – volí vlastní formu a učí se obhájit své myšlenky i reagovat na otázky.