Waldorf

„Hra je pro dítě v předškolním věku největším učením.“

Hra je pro dítě v předškolním věku největším učením.
MATEŘSKÁ ŠKOLAwaldorfská pedagogika › Waldorfská pedagogika v mateřské škole

Waldorfská pedagogika v mateřské škole

Malé dítě se učí především tím, co zažívá. Pohybem, hrou, napodobováním a vztahem k lidem kolem sebe.

Na tom stojí waldorfská pedagogika, ze které vycházíme.

V prvních sedmi letech vznikají základy pro celý další život.

Proto je pro nás zásadní prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Vytváříme klidný, srozumitelný a bezpečný svět, kde má vše svůj rytmus a smysl. Opakující se činnosti během dne, týdne i roku dávají dětem jistotu, ze které mohou svobodně objevovat. Jistotu, že svět dává smysl a že věci mají svůj řád.

Velký prostor má volná hra. Nezahlcujeme děti hotovými podněty, ale necháváme jim prostor tvořit, fantazírovat a rozvíjet vlastní nápady. Děti ráno přicházejí postupně a vstupují do prostoru, kde už probíhá volná hra. Každé si může vybrat, čemu se bude věnovat – stavění, kreslení, pohybu nebo jen tichému pozorování. V bezpečném a podnětném prostředí si nachází své místo i vlastní tempo. Právě tady si děti přirozeně rozvíjí tvořivost, sociální dovednosti i schopnost soustředění.

Součástí každodenního života jsou i smysluplné činnosti – příprava jídla, úklid, práce s přírodními materiály. Děti se tak učí dovednostem, které mají skutečný význam, a zažívají radost z toho, že mohou být součástí společného dění.

Podporujeme rozvoj myšlení, cítění i vůle jako propojeného celku. Vedeme děti k samostatnosti, ohleduplnosti a radosti z objevování světa. Důležitou roli hraje také kontakt s přírodou, smyslové vnímání a přirozený pohyb.

Zásadní je pro nás i role učitele. Dítě se učí nápodobou, a proto je dospělý živým vzorem. Učitel na sobě pracuje, rozvíjí se a vědomě vytváří prostředí, ve kterém se děti mohou cítit dobře a růst.

Naším cílem není děti „urychlit“ nebo je předčasně zatěžovat informacemi. Nespěcháme na ně. Dáváme jim čas dozrát. Chceme jim dát pevný a zdravý základ – pro učení, vztahy i život jako takový. S respektem k dětství jako jedinečnému a nenahraditelnému období.

Dítě si tak odnáší jistotu, že svět dává smysl, že věci mají svůj řád a že ono samo v něm má své místo.

Jak se tento přirozený rozvoj proměňuje ve chvíli, kdy dítě přechází do školního věku?

nahoru